Svatý Martin

Slávek Janoušek

1:Eéťa a CC#myrda byli z tF#méže LhH7otyE,
dvě světla v nC#maší kasárAenské bídEě,
znC#mali hrát na všechno, nAeznali nEoty,
říkali:"SC#mynku, cF#mivil přH7ijdEe,
/: Aa my ťa zvEeme na mladHé." :/
R:THakovF#mé vínC#mo pijHí vladařF#mi v UtC#mopiiH 
anF#mebo princeznC#my z PanEenských ostrovHů,
v měsíčnF#mé nocC#mi bledHé k nám svatF#mý MartC#min jedHe,
kdF#myž cinkneš sklC#menkou, kůň ztrEatí podkovHu.
2:Přijel jsem večer těsně před Martinem,
po sedmi schodcích sestoupil jsem dolů,
vzduch voněl uzeným, sýrem a vínem
a já byl šťastný, že jsme spolu,
/: no a s tím jejich pokladem. :/
3:A byl tam s nimi také jistý Vlasta,
pan farář někde od Svatého Jana,
nábožně pozvedal, s vínem se laskal,
zvláště ty táhlé zpíval s náma,
/: první tři litry po tónem. :/
4:Řekli, že musím počkat do půlnoci,
až na Martina sklenky cinknout mohou,
"zákony ctíme, nejsme přece cvoci,"
kázal pan farář vratkých nohou
/: a rozmazaných obrysů. :/
5:V paměti díry prostřílené broky,
kostelní zvony dolehly k nám zvenku,
slyšel jsem kopyta, pak něčí kroky,
ten, který vešel, zvednul sklenku,
/: Martin si s námi připíjí. :/
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:21:55.444+00:00
Výsledky hledání: